o autorovi: Narozen ve Vídni 1944 jako jedno z dvojčat. Otec - letecký inženýr Werner Hammerschmiedt (+ 1956). Matka Anna se koncem války přestěhovala do Opavy, kde se roku 1959 provdala za Rudolfa Mžyka; synové dostali adoptivní jméno "Mžyk".

1962-1966 studium na Umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti na oboru monumentální a dekorativní malby. Vytváří cykly romantických perokreseb (stromové aleje, hřbitovy), prostoupené tíživou melancholií. Romantismus jej přivádí také k šermu, kterému se věnuje celoživotně (na doprovodných fotografiích ve skriptech dr. Pavla Plcha předvádí šermířské pózy v kostýmu ze Shakespearova dramatu Romea a Julie; více než 20 let spolupracoval při výuce šermu na pražská divadelní fakultě). Pro jeho školní malířské kompozice je příznačný odtažitě dekorativní, plošný styl a světlá, bohatě diferencovaná barevnost. Tato malba z první poloviny šedesátých let 20. století - bez znalosti americké malby - je z formálního hlediska utvářena na principech, jakými se vyznačuje americký pop-art!

1967-1973 studium na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vojtěcha Tittelbacha, pak na grafické speciálce Ladislava Čepeláka. Vytváří expresívní, monochromní malby s figurální tématikou (převážně portréty) a dynamické kresby, převáděné i do techniky suché jehly a litografie. Studium ukončil cyklem barevných, plošně koncipovaných litografií. Po absolutoriu se zabýval litografií i serigrafií.

1968 ve Vatikánu v kostele sv. Anny svatba s Marií, studentkou filozofické fakulty Univerzity Palackého (oboru historie, teorie a výchovy umění). Pod dojmem pobytu v Itálii vznikají fantazijní dějové vize z městského interiéru nebo práce s biblickou tématikou. Vzniká i série kresebně uvolněných litografií, ale vedle toho i suchých jehel utvářených deskriptivně přesnou kresbou, zachycujících scény z každodenního života.

1969 narození dcery Alice. Autor vytváří cyklus expresívních kreseb a litografií a téma Matka, Dítě, zabývá se i portrétní tvorbou.

Počátkem 70. let dominuje tematika toalet, v nichž je kladen důraz na barevně kompoziční řešení grafických listů.

1972 výměnný studijní pobyt na tbiliské Akademii výtvarného umění v Gruzii. 1973 narození dcery Kláry. V 70. letech dochází k navázání na práce z dob středoškolských studií: pop-artistní vlna podpořila Mžykovu malířskou tvorbu, prostoupenou novou monumentalitou a údernou, plošnou barevností. Vzniká cyklický soubor obrazů zachycujících předměty z denního života (křesla, žena a její toaleta, zátiší). V grafické tvorbě na závěr studií, ukončených roku 1973, se jako jeden z prvních v Čechách věnoval serigrafii s dominujícím barevně plošným řešením (cykly Žena).

1974 tvorba obrazů bez přípravných kreseb, malovaných s důrazem na barevně kompoziční řešení - s absencí figury. Dominujícím tématem se stávají Stroje (počítače).

1974-1975 vyučoval kresbu na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Vytvářel odosobnělé kresby integrovaného, vybroušeného stylu: Disciplinovanost vůle, spjatá s kontemplací, je příznačná pro pečlivé, kultivované práce s vegetativní i figurální tématikou. Podkladem malby se stávají pečlivé, propracované kresby; obrazy získávají na kompoziční i kresebné složitosti.

1975 první samostatná výstava v Mánesu v Galerii mladých (tematika Křesla, Toaleta). Vernisáž neproběhla bez problémů - z předsednictva Svazu výtvarných umělců vycházely signály o projednávání zákazu výstavy, vybočující z linií socialistické tvorby. Úměrně situaci výstavu veršem a tanci spoluzahajoval svérázný model z pražské Akademie výtvarného umění, Jožka Mrázek-Hořický. Od roku 1976 má svobodné povolání, věnuje se malbě a grafice. V jeho ateliéru Na mlynářce v Praze - Košířích (kde dříve údajně maloval Václav Brožík) a zejména v dalším ateliéru ve vile v Hradešínské ulici na Vinohradech začaly být pořádány výstavy nekonformních umělců a mladých autorů (A. Šimotová, S. Kolíbal, J. John, J. Svobodová, S. Zippe, výstava 10 malířů, Konfrontace ad.) a byly pořádány přednášky. Výstavy navštěvují