o autorovi: (6. listopadu 1872, Chýnov – 13. října 1941, tamtéž
Český grafik, sochař, architekt, autor užitého umění a symbolista období secese.

V letech 1888 – 1890 byl žákem pražské akademie umění u profesora Pirnera. V roce 1891 vstoupil v Paříži k profesoru Injabertovi a v letech 1891 – 1892 se učil sochařství na akademii Colarossi. V Paříži mu byl rádcem Hynais a sl. Braunerová. V roce 1902 pobýval v Itálii. Pak trvale přesídlil do Prahy, byl ve styku s Juliem Zeyerem a od roku 1900 s Otakarem Březinou, jehož básnické dílo s výtvarnickým názvem „Stavitelé chrámů“ ho velmi zaujalo a oba se spojili k práci. Byl sochař mystik, náboženský blouznivec, ve svém tvoření byl ovládán vidinami, alegoriemi, symboly věcí nadpozemských. Vydal několik grafických publikací, mnoho drobných dřevorytů, grafických portrétů ex libris aj. I v grafice nepropagoval krásu, ale ideu. Hovořil v symbolech o duchovních věcech člověka. Účastnil se mnoha výstav jak s grafickými, tak keramickými pracemi.

(Tomanův slovník)