o autorovi: Zdenek Rykr (26. října 1900, Chotěboř – 15. ledna 1940 Praha), byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf.
Zdenek Rykr se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři. Jako sedmiletý se s rodiči přestěhoval do Kolína, kam byl přeložen jeho otec, drážní revident. Zde prožil školní a studentská léta. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.
Dobrovolně ukončil svůj život skokem pod rychlík na Barrandově dne 15. ledna 1940. Důvodem mohla být obava, aby se nedostal do rukou gestapa. Nebyly však nalezeny doklady, které by tento jeho krok objasňovaly.
Zpočátku tvořil převážně malby, později volnou grafiku atd.
Již v roce 1925 ilustroval dílo Emila Vachka Bidýlko a od roku 1925 do roku 1927 byl scénografem Národního divadla.
Ve volné tvorbě přešel k modifikacím realismu a od 30. let se zabýval tvorbou asambláží a koláží, čímž předznamenal tvorbu 60. let. Byl silně ovlivňován surrealismem a inspirovat se nechal také orientální kaligrafií. Náměty čerpal i ze svých zahraničních cest.
Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930–31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec. Prošel mnoha styly, které rychle opouštěl a tím dokazoval jejich neschopnost. Svojí generací býval označován za roztříštěného eklektika či jako černé svědomí avantgardy.
Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy. Jeho díla zastoupeny v Národní galerii
Tvorba v oblasti reklamy
Práce Zdeňka Rykra v oblasti reklamy jsou dodnes přežívající částí jeho tvorby. Nejvýznamnější byla jeho dlouhodobá spolupráce s čokoládovnou A. Maršner (dnes Orion). Dodnes je na obalu čokoládové tyčinky Kofila, která byla poprvé vyrobena v roce 1923, využíván Rykrův původní návrh, na kterém sedící mouřenín vychutnává šálek kávy. Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.