o autorovi: Narodil se 12. 5. 1820 v Praze a zemřel 9. 12. 1871 také v Praze.
Malíř, ilustrátor, grafik. Jeden z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu.
Jeho otcem byl malíř Antonín Mánes, profesor krajinomalby na pražské Akademii výtvarných umění. Jeho strýc Václav Mánes byl na této škole dvakrát prozatímním ředitelem. Od patnácti let Josef studoval na Akademii u profesora Františka Tkadlíka. V roce 1844 studoval umění v Mnichově, kde pobýval tři roky bez jakéhokoliv hmotného zajištění ze svého domova. Později podnikl i několik studijních cest do Drážďan, Polska či Slezska. Otec i strýc měli velký vliv jak na Josefa, tak i na jeho sourozence Quida a Amálii. Jeho osobní život však byl velmi nešťastný, jelikož byl nepraktický a plachý, rodina ho donutila odvrhnout svou jedinou lásku služku Františku Šťovíčkovou, z čehož se nikdy zcela nevzpamatoval. Roku 1854 odjel na Moravu do Čech pod Kosířem, kde během následujících dvaceti let vytvořil některé ze svých nejlepších prací. Od roku 1866 se u něj začala plíživě projevovat zvláštní dušení choroba, které nakonec podlehl. Je považován za zakládající osobnost českého výtvarnictví a největšího mistra české malby a krajinářství. Jeho tvorba vychází z romantismu, byla inspirována životem venkovského lidu, který pro něj představoval ideál čistoty a lidství. Jedním z jeho nejznámějších děl je kalendářní deska z roku 1865 na Staroměstském orloji, která zobrazuje alegorii 12 měsíců.