o autorovi: Johann Matthias Ranftl (20. ledna 1804 †Vídeň – 1. listopadu 1854 Vídeň) byl rakouský malíř a grafik.
Ranftl navštěvova od roku 1817 vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde studoval u Johanna Baptisty Lampiho a Antona Pettera. Na velmi působivé studijní cestě po Švýcarsku v roce 1819 a poté po Německu se Ranftl rozhodl věnovat krajinomalbě. Po návratu do Vídně se stal žákem Johanna Petera Kraffta na Vídeňské akademii. V roce 1826 měl svou první úspěšnou akademickou výstavu s portrétem a historickým obrazem.
V roce 1826 odešel Ranftl do Ruska, kde pobýval v Moskvě a Petrohradě. Našel přístup ke dvoru a namaloval četné portréty, stejně jako cyklus ilustrací pro Puškinova Evžena Oněgina. Po svém návratu vytvořil Ranftl několik oltářních obrazů a 15 královských portrétů v životní velikosti pro župní radnici ve Varaždinu (nyní Chorvatsko).

Od roku 1831 žil Ranftl trvale ve Vídni. V roce 1836 doprovázel rakouského velvyslance prince Paula Esterházyho do Londýna. V roce 1840 se oženil s Aloisií Hartmannovou, dcerou vídeňského výrobce hedvábí. V roce 1849 se Ranftl stal řádným členem Vídeňské akademie. Johann Matthias Ranftl zemřel na úplavici v roce 1854 na vídeňském předměstí Wieden (dnes Waaggasse 5).

Po své smrti byl Ranftl dán čestný hrob na vídeňském Ústředním hřbitově. Kromě toho byla v roce 1894 na počest umělce pojmenována Ranftlgasse ve Vídni-Hernals (17. obvod) a Währing (18. obvod).
Je po něm také pojmenována Ranftlmühle na řece Stimitz v Gößlu ve štýrském Ausseerlandu, protože tam rád pobýval. [1]

Johann Matthias Ranftl byl malířem vídeňského biedermeieru. Jeho obrazová témata se pohybovala od krajinomalby přes portréty a historii a náboženské oltářní obrazy až po žánrovou malbu, pro kterou je dodnes nejznámější. Po roce 1831 se během svého působení ve Vídni obrátil především k žánru. Výsledkem byly obrazy z venkova a scény z Vídně. Charakteristickým rysem byla Ranftlova záliba v zobrazování psů, která ho proslavila jako "malíře psů" a jako "psa Rafaela". V posledních letech se Ranftl také intenzivně věnoval grafickým experimentům a vynalezl galvanografickou techniku, která se po něm nazývá Ranftlův proces.