o autorovi: Malířka Alena Bílková (narozena v roce 1946) vystudovala obor malba na skle a vitráž na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a v ateliéru profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou ukončila v roce 1970. Je autorkou několika sklářských děl a monumentálních realizací v Praze. V letech 1970 až 1975 působila jako odborná asistentka na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Věnuje se především grafice. Společně s manželem - sochařem a restaurátorem Michaelem Bílkem (1942 – 2015) realizovala řadu společných výstav, zejména v regionu severních Čech. Je zastoupena ve sbírkách v České republice, Polsku, Dánsku a ve Francii.

Stávající výstava je malým retrospektivním výběrem z grafické tvorby Aleny Bílkové. Na malém prostoru se propojují tři způsoby reflexe skutečnosti – obraz, tvar a slovo.

Obraz
Prchavý okamžik, ve kterém se odhaluje to podstatné a opět mizí za závojem. Linie formující se z prázdnoty. Světelný kotouč a rotující pohyb formování kosmu. Mizející a znovu se rodící vlnka na vodní hladině. Spleť čar, ze které vystupují tvary stále zřetelnější. To jsou výrazové prvky přítomné na obrazech Aleny Bílkové. Otevírají dveře do vnitřních krajin, k počátkům – chceme-li - k pramenům bytí. Skrz mlžné krajiny, náznak tváře, na křídlech vážky vstupujeme do křehkých světů za světem…


Tvar
Na počátku vzniku grafického listu stojí matrice. Deska zraňovaná vrypy, perforovaná rozřezaná. Plocha proměněná v jemný reliéf, který často zůstává ve stínu výsledného obrazu – své vlastní stopy. Alena Bílková však přiznává otisku i jeho původci samostatnou existenci. Jeden obsahuje tušení druhého. Matrice poté, co vydá obraz, začíná nový život - stává se svébytným artefaktem.