o autorovi: Antonín Hudeček (14. ledna 1872 Loucká u Ředhoště – 11. srpna 1941 Častolovice) byl český malíř-krajinář.
Studoval od roku 1887 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxmiliána Pirnera a Václava Brožíka. Věnoval se figurální malbě, kterou v letech 1891–1893 studoval také v Mnichově u O. Seitze. Od roku 1895 měl atelier v Praze a připojil se – společně s Antonínem Slavíčkem – ke skupině malířů, kteří pod vedením Juliuse Mařáka malovali krajiny zejména v okolí Okoře. Roku 1898 vystavoval na první výstavě spolku Mánes a roku 1900 poprvé ve Vídni.
V roce 1902 cestoval s Janem Preislerem po Itálii a Sicílii. Z cesty vytěžil značný počet olejových skic, podle nichž pak maloval rozměrné mariny. Později maloval krajiny v okolí Kolína a pohledy na Prahu.
V roce 1909 Hudeček maloval v okolí Police nad Metují v Orlických horách. Dvakrát navštívil ostrov Rujanu, od roku 1920 pravidelně pobýval v Tatrách a v Banské Bystrici a od roku 1927 také na Podkarpatskou Rus. Roku 1930 byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a za životní dílo dostal její cenu. V roce 1940 obdržel Národní cenu za malířskou tvorbu . Od roku 1927 žil ve své vile v Častolovicích, kde také v roce 1941 zemřel.