o autorovi: 30. srpna 1926
je švýcarský grafik a malíř českého původu.

Pravoslav Sovák je jeden ze silné generace českých grafiků, která vstupovala na československou výtvarnou scénu pro 2. světové válce a spoluvytvářela tu velmi úrodnou živnou půdu pro formování moderní, informelní grafiky. Později se stal jedním z průkopníků postmodernismu, když ve svých grafických listech zachytil formalizaci našeho života jako nevědomou segmentaci našeho vizuálního pole.

Pro začátek jeho umělecké kariéry bylo důležité krátké působení u Jana Zrzavého a zejména seznámení s vynikajícím tiskařem Miro Pegrassim. Počátkem 60. let Sovák spolupracoval s divadlem Semafor, podílel se na vizuálním řešení několika filmů a zabýval se možnostmi znázornění pohybu s využitím neonových trubic. Realizoval neonovou stěnu o rozměru 17 x 9 m se světelnými a pohybovými efekty na Václavském náměstí v Praze. Začal spolupracovat s divadlem jako návrhář kostýmů (Moliérův Don Juan).

Od roku 1959 se zabýval městskými scenériemi, které jsou chladné a smutné, antilyrické a nehumánní. Svět opuštěných zdí a silnic, které nikam nevedou, ve kterém se člověk ztrácí. V olejomalbách záměrně potlačil barevnost, v grafických listech je nosná linka a tvar, který se blíží realitě a zase se od ní odklání. V polovině 60. let kromě suché jehly a měkkého krytu začal experimentovat s barevným tiskem a kombinací více grafických technik. Sovák spolupracuje s předními grafickými dílnami - v Praze s Miro Pegrassim, s dánským litografem Peterem Wissing Sörensenem (1967), po emigraci s Gertem Schegully ve vestfálském Wamelu. Zde vedle tisku z jedné desky začal zkoušet soutisk barev z několika desek a osvojil si techniku barevné akvatinty.

Na počátku 70. let, krátce po svém nedobrovolném vyhnanství, vytvořil cyklus Indirect Messages. Obrazy odrážejí nostalgii po domově, který mu byl odepřen a osamocení v čase i prostoru. Zároveň jsou počátkem nového vizuálního stylu, ve kterém uplatňuje techniku střihu a kombinaci figurálního s geometrickým, novou realitu ve spojení smyslové, citové a racionální složky obrazu.Některé grafické listy vznikají v průběhu několika let. Formou obrazové koláže spojuje člověka s architekturou a obohacuje kompozice o další fragmenty obrazů, textů nebo pečlivě vytvořené grafické rastry. Sovák využívá produkty mediální společnosti a zasazením do geometrických rastrů je proměňuje na poetické obrazy, jejich prostřednictvím objevuje skutečnou podstatu existence.

Po návštěvě New Yorku a arizonské pouště (1973, 1986) vytvořil série grafických listů Deserts a Walls. Sovák uvádí, že téma pouště má pro něj z mnoha důvodů zásadní význam. Zde zapomíná na krajinu svého dětství, město, civilizaci, kulturní krajinu a vnímá abstraktní pocit sounáležitosti s místem, které je chudé a neplodné, ale čisté, kde chybí politické hranice a nabízí nekonečné daleké horizonty.[8]

Během svých pobytů v zahraničí Sovák fotografuje a některé snímky pak jako fotogravury použil ve svých grafických listech vytvořených kombinací několika technik (série Museums, 1977-1985). Od roku 1995 se zabývá velkoformátovou fotografií.

Jeho grafické dílo je na Západě vysoce hodnoceno především pro svou technickou dokonalost, novátorství i experimentální rozměr, které jej řadí na pomezí tradiční grafiky (suché jehly, lepty, barevné akvatinty), experimentální grafiky (mnohonásobné soutisky desek z plochy i z hloubky) a moderní fotografie.