o autorovi: Carl Fahringer (25. prosince 1874 – †. února 1952) byl rakouský malíř , grafik a ilustrátor.
Studoval v letech 1892 až 1897 na Vídeňské akademii u Siegmunda L'Allemanda a Augusta Eisenmengera vletech 1898 až 1902 na Mnichovské akademii u Carla von Marra. Několik studijních cest ho provedlo Evropou a Orientem. V letech 1903 až 1906 byl fahringer členem Hagenbundu a od roku 1907 členem Družstva vizuálních umělců. Na začátku první světové války se Fahringer dobrovolně přihlásil na rakousko-uherskou stranu a bojoval na frontě v Itálii a Galicii. V roce 1915 byl Fahringer nasazen jako válečný malíř. Po první světové válce pokračoval ve svých cestách, často pobýval v Nizozemsku a několikrát cestoval z Nizozemska do holandské východní Indie, kde maloval na Jávě a Bali. V Nizozemsku zůstal Carl Fahringer a maloval v Hoornu a Delftu. Oblíbenými tématy byly pouliční a tržní scény. Po první světové válce pokračoval ve svých cestách, často pobýval v Nizozemsku V letech 1929 až 1945 zastával profesorské křeslo na Vídeňské akademii.Na začátku první světové války se Fahringer dobrovolně přihlásil na rakousko-uherskou stranu a bojoval na frontě v Itálii a Galicii. V Nizozemsku zůstal Carl Fahringer a maloval v Hoornu a Delftu a Rotterdamu. Oblíbenými tématy byly pouliční a tržní scény. Jeho díla lze nalézt v různých holandských sbírkách, včetně sbírky Prinsenhofova muzea v Delftu.
Čestný hrob na Vídeňském ústředním hřbitově
Po vypuknutí první světové války se Fahringer okamžitě přihlásil jako landsturmleutnant pro válečnou misi. Bojoval na ruské frontě v Galicii a od května 1915 na Frontě Isonzo,kde – od března 1915 člen umělecké skupiny v k.u.k. War Press Quarter – také krátce pracoval jako válečný malíř za frontou. V roce 1916 byl povýšen na Landsturmoberleutnant a dvakrát se mu dostalo nejvyšší chvály za statečné chování před nepřítelem a v roce 1916 rytířský kříž Řádu Františka Josefa s válečným vyznamenáním. Po podzimní ofenzívě v roce 1917 až po Piave stál Fahringer u střelecké pluku č. p. 26 v průsmyku Tonale a zažil rozpuštění rakouské fronty v údolí Isarco.
Během druhé světové války byl Fahringer zaměstnán jako válečný malíř v řeckém tažení.
Po jeho smrti byl Fahringer pohřben v čestném hrobě na Vídeňském ústředním hřbitově
Fahringer po sobě zanechal stovky děl, zejména akvarely, kresbya olejomalby. V tom zaznamenal charakteristické detaily zákopové války, zejména v alpské oblasti. Jeho díla byla z velké části reprodukována na pohlednicích