o autorovi: Narození: 25. dubna 1882, Košice, Slovensko
Úmrtí: 3. července 1965, Košice, Slovensko
Byl slovenský malíř. Jeho více než půlstoletá tvorba patří mezi vrcholné výtvarné projevy moderního umění 20. století na Slovensku. Vycházel z postimpresionistických premis a charakter tvorby před 1. světovou válkou určil především malířů zájem o čistě výtvarné problémy, zejména o vztah plochy a linie, jakož io neobvyklou, ne přirozenou barevnost v malbě. Anton Jasusch vytvořil osobitě chápán malířský projev, který se skládal ze secesních prvků, čerpal především z plošného dekorativizmu a z reminiscencí pleneristickej a dojem impresionistického obrazu. Anton Jasusch byl malíř, který vytvořil vlastní expresivní způsob podání svých vizí.

Od roku 1904 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Budapešti (prof.E.Ballo), od roku 1906 na akademii výtvarných umění v Mnichově, od roku 1907 na Académie Julian v Paříži. V letech 1908-1914 žil v Košicích. Období 1914-1916 prožil na frontě a v letech 1916-1920 v ruském zajetí. Od roku 1920 se trvale usadil v Košicích. První umělecké poučení našel mimo akademické půdy, v dílech malíře K.Ferenczyho a J.Ripla-Rona. Jeho další cesta vedla do Mnichova, do soukromé školy A.Ažbeho, kde se učil novému symbolismu a expresionismu. Výstavní premiéry a ani založení skupiny Der Blaue Reiter se však nedočkal. Neinformovanost a nezorientovanosť, zejména však řečová bariéra zapříčinily, že Jasusch novum z Paříže nezaznamenal. Po návratu do Košic v roce 1908 aplikoval své studentské zkušenosti, Bernat mincí mu zůstala prvotní fascinace Riplom-Rónaiom. Konvenční prostředí Košic mladého modernisty alespoň začas uzemněte do klišé tradičního plenérizmu.

V letech 1920-1924 vytvořil obsáhlý soubor tematických obrazů týkajících se existenčních otázek člověka, smyslu života a místa člověka na zemi i v kosmu, jakož i povahy i etického poslání člověka. Počátkem třicátých let 20. století se vrátil k tvorbě, kterou charakterizovala menší ideová výbojnost, různorodost ve stylu i způsobu malby.

Z pozdější, kvalitativní proměnlivé tvorby Antona Jasuscha je pozoruhodná perioda na přelomu 20-tých a 30-tých let 20.století, kdy vytvořil neobyčejnou kolekci maleb s metaforickým motivem masek, a to v různých podobách.

Poslední rozmach jeho tvorby nastal po autorově výstavě roku 1958 v Olomouci a v roce 1962 v Bratislavě. Své uplatnění si tu našel Jasuschov cit pro rytmus a kompozici, ale i jeho smysl pro dekorativizmus, barevnost a výtvarnou monumentalizáciu.

V poslední fázi Jasuschovej tvorby najdeme soubor pastelů, které vyžadovaly komornější výtvarný projev a zvnútornené pojetí jednotlivých kompozic a témat. Vznikl řadu vynikajících pastelů, barevných i bílých, většinou na černém papíře. V harmonické kompozici se objevují témata rodiny, mateřství, také hudby, muzikantů.

Jeho košická malba měla sestupný kvalitativní průběh: vrchol dosáhla hned po příchodu ze studií do Košic (Rozhovor, 1908; Na poli, 1908). V obrazech s námětem rolnické práce jasně deklaroval nekompromisní, secese spekulativní, přiznané vyrobenou obrazovou kompozici. S pointilistickou pravidelností kladl do souvislých pásů barevné plošky vytvářející symbolický podtext kompozice.
Jasuschovho rané dílo je zachováno pouze zlomkovitý. Jednou z jeho záhad je i existence několika děl z období těsně předcházejícího světovou válku (Starci, 1913-14; Země se stromem, 1913-14). Oproti tatranským plenéru vynikají tyto kompozice symbolickosťou barvy, vířivou kresebných kompozicí, předpovídající celkem znatelně znakovou řeč jeho vrcholných děl ze začátku 20-tých let.


Zdroj: Wikipedia