o autorovi: BÍLEK, Alois, * 15. 6. 1887 Slupy u Tábora, † 18. 1. 1961 Praha, malíř, grafik
Od 1907 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u M. Pirnera. Výrazně na něj zapůsobila výstava mladých expresionistů O. Kubína, A. Procházky, B. Kubišty, E. Filly ad. sdružených ve skupině Osma, byť se to v jeho tvorbě okamžitě neprojevilo. Ukázala mu však možnosti moderního umění. 1913 odjel díky Hlávkovu stipendiu do Paříže, kde setrval do 1928 a poté se vrátil do Prahy. Vytvořil svoje nejpozoruhodnější díla a účastnil se několika výstav např. v Galerie d’Art décoratif (1913) a Salonu nezávislých (1914). Nejprve se pohyboval v okruhu symbolistů kolem É. Verhaerena. Po sblížení s F. Kupkou začal tvořit abstraktní obrazy. Usiloval o dosažení harmonie tvarů a barev a náležel proto k prvním tvůrcům nefigurativního umění. Od 1914 se postupně těmto tendencím vzdaloval a jeho projev se vracel k tradiční realistické figurální malbě.