o autorovi: Narodil se 3. 12. 1890 v Plzni a 3. 3. zemřel 1977.
V letech 1910 až 1915 byl žákem pražské akademie výtvarných umění u profesora Preislera a Pirnera. Za světové války padl do ruského zajetí a vstoupil do čs. legií. Roku 1919 byl vyslán na studijní cestu do Japonska, byl zde pět měsíců a studoval japonskou grafiku, která ovlivnila jeho malířkou i grafickou tvorbu. Po návratu do roku 1924 působil v Praze, poté přesídlil do Českých Budějovic. Patřil k zakladatelům prvé jihočeské organizace Sdružení jihočeských výtvarníků (1925) a byl členem spolku Myslbek. Výtvarně zpracoval také materiály pro čsl. legie. Matoušek je pozoruhodný i tím, že se zborovské tématice věnoval o mnoho více než ostatní umělci, kteří bojovali na ruské frontě. Známé jsou především jeho dřevoryty a linoryty znázorňující výjevy z I. a II. odboje, desky na legionářské časopisy "Za svobodu", legionářské pohlednice či obrazové prémie. Jeho čtyři cykly linorytů byly často součástí nejedné legionářské výstavy (především v jižních Čechách) do roku 1938. Některé jeho práce byly umístěny v předválečné výzdobě Památníku osvobození na pražském Vítkově. Jeho tvorba je též spojena s jihočeskou krajinou. Roku 1941 obdržel Jihočeskou cenu za soubor jihočeských krajin na výstavě S. J. V. v Praze. Jižní Čechy ho upoutaly svou tesknou zádumčivostí, dalekými výhledy do kraje i svým rázovitým lidem.