o autorovi: (1921-1989)
malíř, žurnalista

Jeho první výtvarné kroky usměrňoval prof. František Šindelář, malíř – krajinář. V 1. polovině 50. let byl žákem Otokara Nejedlého, ke kterému zajížděl do Prahy na lekce krajinářské malby a kresby. Mnoho pro svoji práci získává z osobního přátelství s Vincencem Benešem a prof. Janem Rambouskem. Pochází z redaktorské rodiny, a proto začíná, jako spolupracovník s novinami, nejen jako recenzent a pisatel různých článků a glos, ale současně jako ilustrátor vlastními kresbami. Novinářská kresba se stala zpočátku základem jeho výtvarné činnosti.

Veřejnosti je znám jako autor kresebných cyklů. Každý jeho soubor kreseb má vždy svůj tématický, didaktický, dokumentární nebo vlastenecký záměr. Jeho cykly kreseb můžeme v podstatě rozdělit do tří skupin.

Cykly, které mají didaktický, výchovný a dokumentační charakter jsou kresby dokumentující místa dělnického hnutí na Znojemsku, zvláště v jeho rodišti Hlubokých Mašůvkách.

Dále jsou to kresby zaměřené na jeho oblíbené básníky. Zvláštní význam pro jeho práci mělo seznámení s Petrem Bezruček, za kterým jezdil do Kostelce na Hané a kde též vznikla myšlenka výtvarně zachytit ta známá místa „výplazů“, jak svérázně básník nazýval své vycházky a výlety. Tak vznikl cyklus více než sto kreseb nazvaný Bezručovy moravské výplazy.

Při těchto potulkách místy, které básník Bezruč miloval a kde rád odpočíval, poznával A. F. Stehlík stále více krásu jižní Moravy, Hané, severní Moravy a také Českomoravské vysočiny. Tuto sice poznal dříve a obdivoval, ale na základě uvědomění si, jaké básníky a revolucionáře tento kdysi chudý kraj dal naší společnosti, nacházel v této krajině nový, poetický pohled.

Z tohoto poznání vychází cyklus kreseb Krajem Otokara Březiny, za který byl vyznamenán Ministerstvem kultury březinovskou medailí, dále soubor kreseb Místa mladosti Vítězslava Nezvala, které byly vytvořeny k básníkovým oslavám.

Druhou skupinu cyklů tvoří jeho kresby ze zahraničí, z několika zemí, které malíř navštívil. Jsou to především jeho práce ze Sovětského svazu, z kterých vzešel roku 1965 cyklus SSSR očima malíře a roku 1970 Cestami Uzbekistánu! Zde získával mnoho přátel a mezi nimi také generála Josefa Korovjakina.

V Sovětském svazu jeho kresby s náměty jižní Moravy vystavovala Galina Alexandrova Morosova v Moskvě. Za tuto práci získal mnohá uznání ÚV SČSP v Praze a Čestný odznak pravdy v Moskvě.

Další zemí, kam A. F. Stehlík rád jezdí, je země s historickými a uměleckými památkami a s antickou tradicí – slunná Itálie. Zde vytvořil známý cyklus Bella Italia a ve Florencii obdržel italská vyznamenání; stříbrnou medaili Gardo d´Argento a bronzovou medaili Gada.

Ve svých kresbách z ciziny zachycuje charakter a atmosféru kraje, architekturu a detaily historických budov a měst. I když jeho kresby z cest mají charakter reportážních záznamů, přece v nás vyvolávají krásný umělecký dojem nebo vzpomínku.

Třetí skupinu jeho cyklů tvoří kresby z rodného kraje, zvláště ze Znojemska, Českomoravské vysočiny a Slovenska.

Láska k vlasti, obdiv k jejím přírodním krásám, nutí Stehlíka k výtvarnému vyjádření. Jsou to především cykly kreseb z Čenkova na Jihlavsku z roku 1966 a soubor kreseb Mrákotín a okolí z roku 1969.

Svou lásku k Českomoravské vrchovině vyjádřil souborem kreseb Krajem malého Bobše. V něm oslavil líbezný kraj kolem Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, v němž Bobš žil. Touha po poznání přivádí Stehlíka na Slovensko. Z jeho cest vznikl cyklus Krásy Slovenska, který vytvořil na počest 25. výročí Slovenského národního povstání.

Tvorba A. F. Stehlíka od roku 1952 do roku 1989 byla prezentována na samostatných i společenských výstavách především v domácím prostředí – Znojmo, Hluboké Mašůvky, Třebíč, Jihlava, Dukovany, Kyjov, Ždánice, Uherské Hradiště, Ivančice, Blansko, Praha, Opava. Ze zahraničních výstav jmenujme expozice v Itálii, Rusku, Bulharsku.