o autorovi: Lebeda Otakar (1877-1901)
* 1877 – † 1901
K prof. Mařákovi nastoupil jako patnáctiletý a vzdělával se v jeho ateliéru pět let, třebaže vyspěl již během studií v mistra náladové krajinomalby. Nezanedbával kresbu, hodně vstřebával podněty svých spolužáků, zvláště Kavána a Slavíčka, ale především do úmoru maloval, zřejmě až fanaticky, soudě podle soupisu prací.
První zralá díla vznikla r. 1894 v Pasekách nad Jizerou („Po bouři"), ale roku následujícího zaznamenáváme celou řadu výjimečných děl („Má vyhlídka z okna Luční boudy" - zakoupená m|. Vincencem Kramářem, „Motiv z Krkonoš", „Na řece", partie od jihočeských rybníků, „Budeč").
Roku 1896 vrší jeden krásný obraz za druhým, krajiny melancholických nálad deštivých dnů („Krkonoše") doplňuje harmonickými barevnějšími obrazy („Okoř", „Chodsko") pevnějšími ve výstavbě obrazového plánu.
Cesta do Itálie přinesla nový jas i barevnější paletu do malířovy živelně překypující tvorby („Torbole", „Gardské jezero") a návštěva Paříže r. 1897 určila další směr vývoje. Třebaže se neustále vracel do oblíbených jižních Čech (několik velmi ceněných motivů návratu z pastvy) a maloval i se Slavíčkem ve Hvězdě a Veltrusích, vábila jej Francie.
Po krásném létě r. 1898, kdy v Karlových Varech a okolí namaloval zdařilá díla plná jasu, se na podzim nechal zapsat do soukromé Colarossiho školy v Paříži, přičemž studoval pilně v Louvrů i jinde. Vícekráte zajel k moři do Bretaně nebo Normandie a přivezl mnoho leckdy výtečných studií.
Rok 1899 přinesl mj. pobyt v Bechyni, odkud známe několik naprosto výjimečných děl („Nad Lužnicí", „Cesta k bechyňskému zámku", „Stará pila"), roku následujícího pojal myšlenku namalovat rozměrný obraz zachycující tragickou událost, jíž byl přítomen - smrtelný zásah blesku při žních na Chodsku.
Rada studií dokládá Lebedův vážný a zaujatý přístup k úkolu, (s obrazem se doslova pral) a také jej patrně značně vysílil. Dostal se v něm na pole expresionismu jako první z našich výtvarníků a v malířsky imponujícím výkonu zpečetil své výsostné umění i uzavřel svou nelehkou pouť. Lebedův odkaz není dosud v úplnosti znám, základním východiskem zůstává stále i po letech monografie O. Mackové.