o autorovi: Josef Štolovský
Narodil se 2. 8. 1879 v Rychnově nad Kněžnou a zemřel 10. 2. 1936 v Praze Malíř,
V letech 1899 – 1904 studoval na pražské akademii u prof. Ottenfelda jako jeden z nejmladších členů školy Mařákovy. Dále dva roky v Mnichově u profesora C. Marra ve figurální speciálce. Již v Mnichově se zabýval studiem barev. Při své práci střídal ateliér s laboratoří. Zde našel učitele, chemika A. W. Keima, jenž ho zasvěcoval do výroby barev. Po odchodu z Mnichova se odebral na studijní cesty do Bosny, Hercegoviny, Dalmacie, Srbska, Rumunska a Uher, posléze do Švýcarska. Od roku 1909, po svých Mnichovských zkušenostech, si sám vyráběl barvy pro své malování. Rozšířil tak svoji výrobu o barvy olejové, akvarelové a temperové. Čeští malíři se tak již nemuseli obracet na zahraniční výrobce barev. Štolovského barvy „Štolo“ se doma staly velmi oblíbenými. Od roku 1910 tak změnil svůj ateliér v laboratoř chemika, v níž intenzivně a s úspěchem pracoval. Po tomto úspěchu se mohl Štolovský opět plně věnovat svému malířskému umění. Náměty ke svým obrazům si vybíral v železářských dílnách s krvavým osvětlením výhní. Pravidelně obesílal výstavy J. U. V. Mezi jeho krajinami vždy byl soubor obrazů ze sociálního života lidu, s vypracovanými těly, v radostném postoji práce. Stal se tak malířem továrních architektur, vysokých pecí a ovzduší strojů i dolů. Stejně tak ho ale vábila příroda rodných Orlických hor, Šumavy, Středohoří a Žatecka.