o autorovi: Piepenhagen August Bedřich
(1791–1868)
* 2. 8. 1791 Soldin u Franfurktu nad Odrou – † 27. 9. 1868 Praha
U svého otce se vyučil knoflíkářskému řemeslu a jako tovaryš odjel do Švýcar na zkušenou.
V Curychu krátce studoval u krajináře Johanna Heinricha Wuesta a byl ovlivněn Salomonem Gessnerem.
Roku 1810 nebo 1811 přišel do Prahy, kde se trvale usadil. Nejprve jako tovaryš prýmkaře a knoflíkáře Jana Rissbittera. Po mistrově smrti převzal dílnu v domě u Železných vrat na Starém Městě a v roce 1815 se oženil s jeho vdovou.
Od dvacátých let se soustavně věnoval malbě krajin. Slovy „umění jde za chlebem, ale řemeslo jej nalézá„, vysvětloval souběžnou činnost malířskou a knoflíkářskou. V letech 1853, 1854 a 1866 cestoval po Německu, Francii a Belgii.
Piepenhagenovo letní sídlo na Jenerálce často navštěvoval Josef Navrátil a rakouský spisovatel a krajinář Adalbert Stifter. Spojoval je dobový romantický názor a celoživotní přátelský vztah. Pro neskutečné, tajemné a v mlze zahalené představy hledal Piepenhagen vzory ponejvíce v holandském krajinářství 17. století, u Aerta van der Neer a Jacoba von Ruisdaela, ale také u pražského Františka Xavera Procházky.
Od třicátých let obrazy nikdy nedatoval a plnou signaturu změnil na ligaturou psané AP. V Piepenhagenově malířském odkazu pokračovaly jeho dvě dcery a žačky, Charlotta a Louisa.