o autorovi: Andreas Achenbach (29. září 1815, Kassel – 1. dubna 1910, Düsseldorf) byl německý krajinář období romantismu a bratr malíře Oswalda Achenbacha. Bývá řazen do düsseldorfské malířské školy.
Tématem jeho obrazů byly převážně přímořské scenérie. Jeho bratr Oswald Achenbach se soustředil na zobrazení italského venkova. Oba bratři bývají proto někdy žertovně označováni jako „A a O krajináři“.
Andreas byl synem Hermanna Achenbacha a Christine Achenbachové, rozené Zilchové. Málo naznačovala tomu, že v této rodině vyrostou dva významní malíři 19. století. Hermann Achenbach vystřídal několik profesí. Pracoval jako sládek a octař, měl v jednom období hostinec v Düsseldorfu a později pracoval jako účetní.
„Stará akademie v Düsseldorfu“, 1831, Kunstmuseum Düsseldorf
Andreas Achenbach dostával už jako dítě hodiny kreslení a svou uměleckou přípravu začal v roce 1827, ve dvanácti letech, na umělecké akademii v Düsseldorfu u Wilhelma von Schadow, Heinricha Christopha Kolbeho a Carla Friedricha Schäffera. Na výstavě „Kunstvereins für die Rheinlande und Westfalen“, kterou Schadow v roce 1829 spolupořádal, dosáhl teprve čtrnáctiletý Achenbach svého prvního velkého úspěchu, ne pouze jako vystavující malíř – jeden z jeho obrazů byl prodán.
V letech 1832 až 1833 podnikl se svým otcem rozsáhlou studijní cestu mimo jiné do Rotterdamu, Scheveningenu, Amsterdamu a Rigy. Cesta mu dala příležitost důkladně se seznámit s holandskými a vlámskými malíři. Nejvíce na něj zapůsobily obrazy Jacoba van Ruisdaela a Allarta van Everdingena. Od tohoto okamžiku začala v jeho tvorbě převládat zobrazení moře a jeho břehů.
Mezi jeho pozdější učitele patřil také Johann Wilhelm Schirmer. Achenbachovy rané práce byly ovlivněny pseudoidealismem německého romantismu, ale po pobytu v Mnichově v roce 1835 nastal v jeho tvorbě zlom a Achenbach se stal jedním z tvůrců německého realismu. Důvodem k opuštění düsseldorfské akademie byly vnitřní konflikty. V roce 1885 se stal Andreas Achenbach čestným občanem Düsseldorfu.

Andreas Achenbach byl mistrem malířské techniky a umělecký reformátor, ale vzhledem k intenzitě vlastní tvorby se minimálně věnoval pedagogické činnosti. Mezi jeho nepočetné žáky patřil jeho bratr Oswald Achenbach Albert Flamm.

Cesty

„Maják u Ostende“, 1887, Museum der Bildenden Künste, Lipsko
Stejně jako jeho bratr Oswald podnikl také Andreas Achenbach během svého života několik studijních cest. V roce 1835 to byla dlouhá cesta po Dánsku, Norsku a Švédsku. Do Norska se vrátil ještě v roce 1839, ve společnosti norského malíře Thomase Fearnleyho. V roce 1836 patřily mezi jeho cíle Bavorské Alpy a Tyrolsko. V letech 1843 až 1845 žil v Itálii, především v oblasti Campagna Romana a na Capri. V roce 1846 se vrátil do Düsseldorfu a stal se členem několika spolků, také uměleckého sdružení Malkasten.

Vyznamenání
Chevalier Ordre de Leopold.png Řád Leopoldův – Belgie, 1848
RUS Order św. Stanisława (baretka).svg Řád svatého Stanislava – Ruské impérium, 1861
St Olavs Orden kommandør stripe.svg komtur Řádu svatého Olafa – Norsko, 1878
D-PRU Pour le Merite 1 BAR.svg Pour le Mérite – Pruské království, 24. ledna 1881[2]
Order.Maximilia.Art.Sciences.gif Maxmiliánův řád pro vědu a umění – 1871
Výběr z díla

Krajina s řekou, 1866, olej na plátně, Ermitáž, Petrohrad
„Stará akademie v Düsseldorfu“, 1831, Düsseldorf, Kunstmuseum Düsseldorf
„Otec Hermann Achenbach“, 1834, poprvé vystaven v 2006, soukromá sbírka
„Matka Christine Achenbachová rozená Zilchová“, 1834, poprvé vystaven v 2006, soukromá sbírka
„Hardangerský fjord“, 1835, Düsseldorfská galerie
„Vodopád Trollhätte“ 1836, Greifswald, Pommersches Landesmuseum
„Maják“, 1836, Mnichov, Nová Pinakotéka
„Maják na norském pobřeží“, 1837, Städel Museum Frankfurt
„Odliv“, 1837, Niedersächsisches Landsmuseum Hannover
„Norská krajina“, 1838, Karlsruhe, Staatliche Kunsthalle
„Zkáza parníku 'Der Präsident'“ 1838
„Krajina s kostelem Schwarzrheindorf“, 1839, Dortmund, Museum für Kunst und Kulturgeschichte
„Na mořském břehu“, 1852, Freiburg