o autorovi: (1. října 1896 Plzeň[1] – 2. června 1963 Plzeň) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Karel Votlučka se narodil manželům Vilémovi a Anně Votlučkovým. Otec měl v Martinské ulici v Plzni knihařství, ale toužil mít ze svého syna stavitele a architekta. Karel se vyučil zedníkem a absolvoval Státní průmyslovou školu v Plzni. Praxi prodělal u stavitele Drobného. Jeho snem bylo malování a kreslení a touha byla tak silná, že odešel do Prahy studovat Akademii výtvarných umění. Tu absolvoval v letech 1916–1920. Zde měl vynikající učitele – Jana Preislera a Vratislava Nechlebu. Po dokončení studia se stal žákem profesora Maxe Švabinského a Josefa Loukoty.
V této době se poprvé oženil. Manželkou se stala Anna roz. Brabcová a měli dva syny Zdeňka a Marcela. Chtěl se plně věnovat umělecké tvorbě a nikdy nenastoupil do žádného zaměstnání, byl výtvarníkem na volné noze. Fascinovala ho architektura, zejména pražská. Maloval zákoutí a uličky staré Prahy. Do Plzně však stále dojížděl, maloval staré domy, hospůdky, renesanční radnici a chrám sv. Bartoloměje i výroční trhy kolem něj. Kladný vztah k Plzni vyjadřoval svou prací. Ilustroval publikace plzeňského badatele, zakladatele a dlouholetého ředitele Národopisného muzea v Plzni Ladislava Lábka – Potulky po Plzni staré i nové. Kresbami přispíval do časopisu Plzeňsko, Mladá stráž a také ilustroval knihu Franka Weniga (1898–1974) Kytice plzeňských pověstí a Pomněnky Karla Schwarze (1863–1939). V roce 1937 získal významnou zakázku. Plzeňský pivovar mu zadal výzdobu pavilonu na světové výstavě v Paříži. V témže roce došlo k osobní tragédii. Umírá mu manželka a Votlučka zůstává sám se dvěma syny. Čtyři roky na to se natrvalo přestěhoval do Plzně a podruhé se oženil. Vyvolenou byla Marie roz. Knedlíková z Plzně.
Po druhé světové válce ho okouzlila krása Slovenska, lidová i městská architektura i přívětivost lidí. Zde působil do roku 1952. U příležitosti výročí 750 let povýšení Trnavy na město bylo použito 17 jeho kreseb jako ilustrací pamětní knihy. Také maloval na Moravě, v Hodoníně vytvořil soubor kreseb ze života T. G. Masaryka i kolekce kreseb památek Olomouce a Brna.
Karel Votlučka zemřel na zákeřnou nemoc v roce 1963 ve svých 67 letech. Svým rozsáhlým dílem přispěl k obohacení české grafické tvorby, která má i ve světě významné místo.