o autorovi: Sklárna Lötz je česká zaniklá sklárna. Sklárna měla mnoho různých podob, podnikala na různých místech a pod různými názvy.
Její historie sahá až do roku 1798, kdy Johann Lötz založil na okraji Kašperských Hor brusírnu skla. V roce 1823 si pronajal od města sklárnu Zlatá Studna. Sklárna dále podnikala postupně v Anníně a Debrníku u Železné Rudy, to bylo již po smrti Johanna Lötze, kdy se podniku ujala jeho žena. Firmě změnila název na Johann Lötz vdova. Se svou sklárnou se účastnila i první Světové výstavy v Londýně 1851. Později rozšířila i se svým nový manželem své podnikání o sklárnu v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Po převodu firmy na svého vnuka Maxmiliana von Spauna sklárna zažila nejúspěšnější období. Spolupracovala s předními vídeňskými výtvarníky (Josef Hoffmann, Michael Powolny) a účastnila se mnoha výstav. Úspěšně se účastnila světové výstavy v Paříži v roce 1900.[1] Firma Lötz se proslavila výrobou irizovaného skla, tj. skla irizovaného horkými kovovými párami, které způsobují duhové zabarvení. Mnoho dekorů a jejich jmen si nechala firma Lötz patentovat.[1] Po Maxmilianovi převzal firmu jeho syn a následně se dostala do konkurzu. Firma se z konkurzu později dostala, ale další finanční potíže vedly v roce 1939 k jejímu zániku. Společnost jako taková přežívala ještě do roku 1947 pod různými jinými názvy.