o autorovi: (27.11.1887 Opava – 1.6.1950 Fürstenhagen)
Richard Assmann pocházel z malířské rodiny. Celé čtyři generace předků se zabývaly výtvarným uměním, takže i jeho profesní směřování bylo předem určeno.
Po otcově smrti v roce 1904 studoval čtyři roky na Výtvarné akademii umění ve Vídni a v Mnichově, kde si osvojil především umělecké techniky používané při tvorbě reklamní grafiky a malířství plakátů. Obě tyto umělecké a vzdělávací instituce patřily na počátku 20. století k centrům uměleckého a společenského života v Evropě. Ovlivnila ho atmosféra nastupujících změn v umění, jeho moderní výtvarný projev našel naplnění především v užité grafice , reklamě a ilustraci. Řemeslný talent mu pomáhal zvládnout bravurně nejen studiem předepsané zkoušky, ale později je zužitkoval ve své profesi.
Po studiích působil ve Vídni, kde se v roce 1913 oženil s Marií Metzgerovou. Profesně se zabýval ilustrováním časopisů, výtvarným zpracováním učebních pomůcek, pohlednic, navrhoval plakáty, pracoval pro reklamu a dosáhl vysokého uznání odborníků z oboru.
Po skončení 1. světové války se trvale usadil v Opavě.
Byl rovněž karikaturista, vytvářel trefné zkratky opavských osobností sdružených kolem Opavského bruslařského spolku.

Ve své volné tvorbě se vydal vlastním směrem, Jeho záliba spočívala v krajinách. Obsedantně maloval přírodní horské scenérie, přičemž každý obraz byl vizuální upomínkou na výlety po krajině, kterou navštěvoval a miloval. V tomto ohledu připomíná jeho volná tvorba umělecké osudy jiných malířů, kteří v sobě snoubili dvě protikladné tendence – avantgardní moderní přístupy a archaický výtvarný jazyk jiného století.
Nápaditý „řemeslník“, který uměl získat mecenáše
Během první světové války pracoval jako frontový malíř pro nejvýznamnější obrázkový časopis Leipziger Illustrierte Zeitung a vytvořil 100 kreseb a obrazů s válečnou tématikou.
Po první světové válce byl spolu s ostatními osobnostmi uměleckého a společenského života členem Svazu malířů Slezska se sídlem v Opavě. Richard Assmann dokázal tehdy překlenout nepříznivou ekonomickou situaci díky výbornému renomé invenčního a řemeslně zdatného grafika. Kromě výtvarných zakázek se věnoval také ilustraci knih, spolupracoval s novinami, maloval pohlednice a obrázky pro učebnice, byl autorem mnoha plakátů a diplomů. Dokázal si získat i významné mecenáše. Svou zakázkovou tvorbou se podílel na vizuálním obrazu města. Ve veřejném prostoru svými plakáty, reklamními projekty, ale i v interiérech různých institucí a domácností.
Vymazat ho z paměti? Zůstane prázdné místo
Dnes je Richard Assmann některými historiky hodnocen jako kontroverzní umělec s ohledem na jeho politické přesvědčení, nacionální orientaci, která se projevovala ve výtvarných návrzích s jasným ideologickým apelem. Nicméně pokus o vymazání jeho jména z mapy tvůrců, kteří utvářeli vizuální tvář Opavy, se dnes jeví jako archaický přístup.
Vyhnancem z vlasti
1.září 1939 narukoval do německé armády a působení ve 2.světové válce ukončil 22. dubna 1945 jako člen domobrany. Již 30. května 1945 musel s manželkou a dvěma syny odejít z milované vlasti. Usadil se ve Fürstenhagenu a začal svůj život od nuly. Během krátké doby si mezi obyvateli regionu Hessisch Lichtenau vybudoval dobré jméno. Obec na výraz úcty po něm pojmenovala jednu z ulic. V posledních dvaceti letech života se věnoval zachycení krajiny a prostředí ve své druhé vlasti. Ve své volné tvorbě se však stále vracel ke vzpomínkám na meziválečný život v tehdejším Československu.

Nyní se jeho práce nacházejí v Berlíně, ve Vídni, ve Slezském zemském muzeu v Opavě, na radnicích a mezi soukromými majiteli. Patří k nejvýznamnějším umělcům regionu Hessisch Lichtenau. Jeho obraz Vyhnání z vlasti byl zakoupen OSN. Své dílo vystavoval v Opavě (1918, 1920, 1942), Krnově (1937) a Bamberku (1960). Krátce před smrtí dokončil svůj poslední velký obraz Zachraňující hranice, který se stal pomníkem mnoha Němců vyhnaných z jejich vlasti po 2. světové válce.
Richard Assmann byl nadmíru všestranným